Křesťanská církev Cesta života

1. týden ztišení roku 2009

Ještě před nedávnem se možná vynořovaly otázky jako...

- Proč se máme scházet ještě mimo shromáždění a skupiny?
- Proč se máme scházet a každý večer dělat úplně to samé?
- A proč to dokonce nestačí jednou, ale hned 3x ročně?

Dnes už asi každý chápe, že nejde o „další aktivitu“. Že týden ztišení je příležitost se zastavit, ztišit, přemýšlet a vnímat nové věci pro svůj život.

Ten, kdo se k nám připojuje pravidelně, prožívá týdny ztišení jako „skládačku“. Každý týden ztišení přináší nový zlomek obrázku a my hledáme, modlíme se a pracujeme další měsíce na tom, abys Boží pomocí správně zapadl do rozdělaného obrazu.
V dalším týdnu ztišení se pak můžeme ohlédnout, jestli nový kousek bez problémů pasuje k těm předchozím, nebo je třeba znovu najít kousky z minulých týdnů ztišení a konečně je zasadit do obrázku, abychom mohli připojit i ten nejnovější.



Ti, kdo zažívají týden ztišení poprvé, můžou být zaskočeni, kolik věcí se vynoří, kolik nápadů přijmou, v kolika věcech prohlédnou, aby je změnili... A to může jednoho až vyděsit, pokud pod tíhou dojmů získám pocit, že všechno musím změnit ihned.

Mluvila jsem s jedním člověkem, který našel mínusy úplně ve všech oblastech, kterých se během týdne ztišení dotýkáme. A nevypadal ani trochu šťastně.

Jsou tu dvě možnosti. Buď se pod tlakem všech těch mínusů zhroutím, a protože je toho tolik, rozhodnu se, že ani nemá cenu s tím něco dělat. Nebo se rozhodnu, že začnu z nejbližšího konce. Vyberu si jedno z těch mínusů a začnu s ním něco dělat (nejjednodušší je poslat to výš).

Když se zaměřím na jednu věc, už toho nebude tolik....a časem se můžu otočit a pravděpodobně zjistím, že po modlitbách Pán několik těch mínusů změnil v plusy.
Víte, někdy jdou věci rychle a někdy to chce čas a trpělivost.

Ostrý tvrdý kámen se dá rychle opracovat kovovými nástroji, ale dokonce i voda, která je jemná a nenásilná po čase opracuje ostrý tvrdý kámen v dokonale hladký oblázek.

Stejný výsledek jen s rozdílem způsobu a doby opracování.

Jak říkává Petr, napišme si podněty a můžeme se k nim do příštího týdne ztišení vracet, jednat s nimi... postupně. Pán ví, proč nám tyhle podněty dává. Je připravený nám s nimi pomoct.

Tak ať nám ten obrázek pěkně roste a neztrácejí se nám už dříve získané kousky.