Křesťanská církev Cesta života

John de Jong trio - seminář a koncert chval

John de Jong trio

Jemná, klidná, hladivá hudba s hlubokými texty, to je svět písničkáře Johna de Jonga. Svou kariéru zpěváka a textaře začal John de Jong v evropských klubech a kavárnách. Jako originální hráč na akustickou kytaru s jedinečnou příchutí blues, folku a klasických stylů inspirovaných prvky Bruce Cockburna, Erica Claptona, Paula Simona a Jamese Taylora se stal brzy žádaným interpretem. Vzhledem k tomu, že v České republice bývá pravidelným hostem, vystupuje zde s českými hudebníky (Lukáš Hradil - el. kontrabas, baskytara a Libor Orel - bicí nástroje a perkuse). S jeho autorskou tvorbou vyšlo ve Velké Británii 6 CD. (převzato zde>>>)



Jeho čeští spoluhráči (Libor Orel a Lukáš Hradil) jsou členy „českého týmu“ Angel Mountain Ministries. Součástí této služby je i Škola kreativního uctívání a vedení chval.

Libor (bicí) je původně učitel angličtiny (po celou dobu nám překládal Johnova slova do češtiny), ale Boží volání k hudbě převládlo a nyní (jak sám říká) vystoupil z loďky a učí se "chodit po vodě".



Lukáš Hradil (baskytara) je mimo jiné v produkčním týmu Colours of Ostrava. Ve svém klubu Templ pořádá hudební večery. (Povzbuzuje také hudebníky k rozvíjení Božích darů a povolání nést „Dobrou zprávu“ světu skrze hudbu, která je v dnešní době tak silným nástrojem).

7. září 2009 - Koncert v Sokolovně

V neděli večer jsme vyklidili pódium, rozestavěli stojany tak, jak je asi John bude chtít a Elis zatím nastavila světla.

Dnes kluci bleskově nastavili zvuk, doladili detaily... Přiběhli jsme přímo z hudebky, a rychle se usadili za mixákem. Martin předal Kájovi otěže a běžel za rodinou. Stihli jsme přijít na začátek první písně.

Sál je docela plný. „Vybralo se přesně to, co jsme potřebovali,“ říká mi nadšeně Eva po koncertu. Pořadatelé si mohou oddechnout, mají částku, kterou potřebují Johnovi zaplatit za koncert.

Průběh koncertu má stejný nebo velmi podobný průběh jako ten, na kterém jsme byli posledně. John sklízí potlesk po každé písni. V zadní části sálu stojí v přítmí několik mladých lidí a poskakují nebo tančí v rytmu písní. Snažím se pořídit nějaké fotky a tak stále cvakám foťákem. Nechci koncert a interprety rušit automatickým bleskem a v sále je šero, takže fotky tomu také odpovídají, (omlouvám se tímto za nízkou kvalitu).



Asi nejvíc si užívám poslední píseň – vlastně už přídavek. Citlivým přidáním „nahalení“ Johnovu mikrofonu se jeho hlas zvonivě nese sálem. Zní to opravdu moc příjemně.

„Ty jsi hudebník, viď?“ ptá se John zaskakujícího zvukaře.
„Jo....hraju na kytaru.“
„Vždycky je znát, když u zvuku sedí hudebník,“ pochvaluje si John.
Jsem ráda, že to všechno proběhlo bez komplikací.

Světla se pod prstíky Elis nádherně měnila a ačkoli nemohla znát repertoár, bylo to citlivé a naprosto nerušivé.



Mám pocit, že slyším zvuk mlhovače, no opravdu, teď zase....ale mlha nikde. Aha, Libor má na jedné činele přidělaný řetízek. Když se rozechvěje, má to úplně stejný zvuk. :-)



Když skončil přídavek, pustil John své písně z MP3 jako doznívání atmosféry koncertu. Většina lidí pomalu odešla domů, ale několik hloučků si ještě povídalo. Jeden z nich se seskupil u mixu. Libor (bubeník) trpělivě odpovídal na kopici Kájových a Fandových dotazů. Nedávno totiž napsal tento bratr článek do muzikantského měsíčníku a Kája toužil po dalších podrobnostech. (No nevyužijte tuhle příležitost. :-)

Mimo jiné se Libor rozpovídal o chvále a tím navnadil mou zvědavost, jaký asi bude zítra seminář.

8. září 2009 - John de Jong: Seminář o chvále a uctívání

Očekávala jsem něco trochu jiného. Něco jako „kdo hrajete, vemte si nástroj, kdo zpíváte, vemte si mikrofon...a pojďme to teď zkusit takhle...“ Jakoby víc praxe.

Potom mi ale došlo, že to není seminář pro služebníky ve chvále, ale pro kohokoli, koho chvála nějak zaujala. Šlo tedy spíše o vyprávění, výklad veršů a poukázání na to, co znamená termín „chvála“ ve 3 hlavních proudech dnešního křesťanství (katolíci, tradiční evangelíci, charizmatici).



Přednášku proložil John asi 3 svými písněmi. Následovala svědectví několika absolventů Školy kreativního uctívání a vedení chval.



Nakonec krátce mluvil Libor (bubeník) o chvále...a mluvil mi z duše. O pestrosti chvály, jako by měl povědomí o mém příběhu „Výlet“. :-)

Za ty dva dny jsem byla úplně nejvíce obohacená osobními rozhovory, kdy si s námi hudebníci povídali o svých zkušenostech, zjevili nám své postřehy, ukázali své nástroje...povzbudili v pokračování a rozšíření našich hudebních aktivit.

Václavka se svým týmem se výborně postarala o občerstvení a úklid.

Přestože jsme jako církev propůjčili pořadatelům prostory zdarma, věnovali část dnešní veřejné sbírky do naší Mojžíšovy sbírky.

V sále už je jen málo pozůstalých. Pomalu s Kájou vracíme zpět naše stojany, mikrofony a odposlechy na původní místa. Na pódiu jsou jen Liborovy rozložité bicí, a Johnova kytara.

Ostatním trvá balení jen 5 minut a tak jen se zalíbením sledujeme Libora, jak v bílých rukavicích rozebírá kousek po kousku svůj poklad (hand made).



Podle ohlasů, které zatím mám, si z obou programů odnesl každý něco jiného. A není divu. Nejsme klony. Jsme individuality a je tedy logické, že každý má rád něco jiného.

- zdes -



Více fotografií si můžete prohlédnout zde >>>