Křesťanská církev Cesta života

kázání Michala Kočera „Advent č.2“

(Toto jsou doprovodné „poupravené“ fotografie. Pro lepší souvislosti doporučuji spustit nahrávku.)

Boží slovo je přirovnáváno k semínku.




V semínku je potenciál budoucího stromu. Jsou tam všechny informace o tom, jak má být velký, co má nést za ovoce... I to nejmenší semínko, semínko hořčice,



má potenciál vyrůst v tak vysokou rostlinu, že se v ní schová i jezdec na koni.
Tak jak je ovšem není příliš k užitku. Můžeš ho mít akorát na ozdobu, můžeš k němu přivonět...



...ale jinak samo nic nedělá. Je stejné. Nehybné. Neměnné.
Ale stačí ho dát do důlku v hlíně, zahrnout ho a zalít vodou.



Chvíli to vypadá, že se nic neděje, ale zanedlouho něco vyroste. Ze semínka obilí – klas. Ze semínka fíkusu – fíkus.



A stejně tak Boží slovo klíčí a roste v nás, pokud mu dáme šanci a zasejeme ho do půdy svého srdce. Stejným způsobem zázračně počala Marie Ježíše.
Všechna ta Boží slova vyřčená po celá staletí, všechna ta zaslíbení o Ježíši, Spasiteli, Mesiáši se v ten moment soustředila do Marie a stala se tam tělem.



I my, když přijmeme Boží slovo (Ježíše), něco se v nás změní. Máme jiné pocity, chutě na to, co nám dřív třeba nic neříkalo (stejně jako těhotná matka). A pak se něco narodí.



A všechno je jinak.
A když se něco narodí...nebo v našem případě vyroste ze semínka, je na nás, jak se budeme o rostlinu starat.
Přistřihneme jí „křidýlka“ hned na začátku?



Tvarujeme ji podle svého? Pak vyroste malá bonsaj.



Nebo se o ni staráme a dáme rostlince vyrůst podle toho, co do ní zakódoval Stvořitel? Pak vyroste velký strom.




Více v kázání Michala Kočera „Advent č.2“