Křesťanská církev Cesta života

Křesťanský kemp Dlouhý 2010 aneb díky Vám všem

Prázdniny začínají, stejně jako loni vyrážíme na Dlouhý. Kromě starých tváří přibývají i nové Kája se Zdeňkou, Vlaďka s Terezkou a Martin s Dančou, Daneček a Nikolka.
(pro zvětšení klikněte do obrázku)

Tušíme co nás čeká: dopolední shromáždění společně s dětmi, večerní dospělácké, různé sportovní aktivity, výborné jídlo …

A jsme tady, dokonce bydlíme ve stejném srubu jako loni a budu spát ve stejné posteli. Tak mi to vyhovuje, trochu zavzpomínám, co dobrého se od té doby událo. Díky Pánu událo.

Je čas na oběd.

„Opravdu výborně tu vaří, to jste nám nelhali,“ říká Danča, když ještě chvíli posedíme. Děti nám mizí od stolů hned po jídle, venku je spousta kamarádů, taky houpačky, klouzačka a tak. Starší děti se už taky baví, dole u rybníka skáčou z mola. Do jídelny vbíhá v plavkách Tomáš s Martinem se slovy: „Kde jste? Voda je teplá!“

Druhý den dopoledne začíná rodinné shromáždění a tak všichni společně zpíváme, tancujeme, plníme soutěžní úkoly a malujeme vize pro naše rodiny …
Dětem se věnují Krupičkovi a Šafrovi.

Večerní dospělácké letos obohacuje budějovická chvála.
V kázáních se střídají Michal Vaněk, Jirka Němec, Jirka Šenigl a Vojta Gočaltovský (jeho žena a dcera). Jeden večer jsou zavolány všechny děti dopředu a modlíme se za ně, aby byly připraveny dokončit Boží dílo, které započali jejich rodiče.

Moc mě zaujalo kázání Gočaltovských, které bylo o vztazích v rodině. Hodně emotivní příběhy, které se těžko převypravují. Jejich devatenáctiletá dcera Dina promluvila ze svého pohledu, jak vnímala od dětství do současnosti rodinu, ve které vyrůstá. Bylo vidět a slyšet, že je ovocem výchovy rodičů a Otce v nebesích.

Užíváme si i volné chvilky. Naši muži tuží svá těla při fotbale či nohejbale, a my, ženy, zase rády povídáme ve vodorovné poloze na dece.

Býváme často všichni spolu a to je fajn. Můžeme se lépe poznávat, vyřešit záhadu zeleného batohu, která se také těžko převypravuje :-) nebo sledovat stanici ISS na noční obloze, protože Kája o tom něco ví. Nebo se z plných plic zasmát vyprávění o červeném traktůrku, protože Jiřka je prostě kouzelná.
Díky Ježíši a Vám všem za krásnou dovolenou.

Vize naší rodiny v podání Nikolky:




Více na osobním inspiration blogu >>>