Víkend pro ženy a dívky
Je pátek a je trochu jiný než obvykle, dnes mezi 16 a 18 hodinou se asi 25 žen setká v Klášteře v Nových Hradech.
Vlaďka Marková pro nás ve spolupráci s Teen Challenge připravila seminář na téma „ Pokušení“. Materiály jsme dostaly dopředu a vezeme vypracované první dva projekty.
Jedeme přes Římov, míjíme vesnice a vesničky, je krásný podzimní den. Vyprávíme co se událo v týdnu a přemýšlíme co nás čeká. „ Holky, máte tužku navíc?“ ptá se někdo. „Mám, tužku na oči!“ ozývá se zezadu a :-). Stále věřím tomu, že tolik žen pohromadě není nebezpečné. Zanedlouho jsme v cíli, obdivujeme zahradu i zrekonstruované prostory kláštera.
Vítáme se s ostatními a hledáme pokoj č.202, každý se tu nějak jmenuje, ten náš je sv. Andělé strážní, tak to si necháme líbit.
Později se scházíme ke chvále našeho Pána a začínáme studovat téma „Pokušení“, dozvídáme se něco více o našich potřebách a touhách.
Je večer, kdo chce může ještě zůstat a modlit se. Kdo ne, odchází na pokoje. Na mobilu mám sms od nevěřící kamarádky: „Jak se máte na semináři, asi jsem udělala chybu, že jsem nejela.“ Docela mě překvapila a přemýšlím co ji vede k těmto úvahám. Možná sám Bůh. Hned usnout se nedaří a tak diskutujeme do noci.
Je 5:15 ráno, já to tušila, že ti Andělé strážní toho moc nenaspí. Jdu na chodbu, ještě je tma, na konci je okno ve výklenku. Takové místo, jako stvořené k modlitbě …
Po dobré snídani se pouštíme do práce – posloucháme, přemýšlíme, píšeme, pracujeme ve skupinách.
Vlaďka nás postupně vede a je znát, že touto cestou nejde poprvé. Občas přidá svou osobní životní zkušenost. Každá nahlížíme sama do sebe, pocity jsou různé … tak třeba přede mnou je opravdu velká hromada nevyžehleného prádla. Pocit dost nepříjemný, ale pozitivní zprávou je, že prádlo je vyprané, složené a mám žehličku.
Tudíž mohu začít, vše potřebné je připraveno!
Vždy máš možnost si vybrat co uděláš a jakou cestu si zvolíš. Když bereš za kliku, těch pomyslných dveří, měl/a bys tušit co je za nimi, a jestli vstoupíš, či ne. To je dobré vědět. Čeká nás daleká cesta a na ní mnoho rozhodnutí, budou správná, ale i špatná.
Po obědě a bleskové návštěvě cukrárny opět pokračujeme.
Jedna z nás se rozhodla podělit s ostatními o svůj příběh. Je na téma spíše intimní a dotýká se každé z nás, posloucháme hodně pozorně a děkujeme potleskem. Jsme vděčné za předanou zkušenost, vyučování, společně strávený čas i společný smích.
Vlaďka si zasloužila květinu a dáreček jako poděkování od ostatních.
Prožily jsme požehnaný čas a tak jediná rozladěná rodu ženského mohla snad být jen kytara.