Křesťanská církev Cesta života

On s tebou počítá

Něco málo postřehů z nedělního shromáždění 21.11.10 v Č. Krumlově.

Ihned po úžasné chvále přichází varování před umělým náboženstvím a tradicí typu „Takhle jsme to nikdy nedělali, tak na to nejsme zvyklí...“
Živost a čerstvost nám zaručí jedině blízkost Božímu slovu. Dokud dáme více na Boží slovo než na letitou zkušenost, je tu šance se udržet v „živém“ ne tradičním a náboženském stavu.

Další varování je před zaměňováním Boží pravdy za tu naší.



To, co Bůh ve svém Slově řekl, to platí a je to pravda. A zůstává to navěky. Nebe a země pominou, ale Jeho slovo nikdy. I to, co nám připadá nezbořitelný, nezměnitelný...pomine. Z Jeho slova nepomine ani čárka.







Krádež je krádež v každé době.

(Jako vždy radím, abyste si poslechli celé kázání v kontextu. V tomto článku jsou jen kusé postřehy, které mě nejvíce zaujaly.)
Ó, jaké to bylo, když ten oblak a sloup ohně býval u nás v církvi, v rodině... Musíme si uvědomit, že On nenásleduje nás, ale my následujeme Jeho. Jestli zmizel, nenásledovali jsme Ho.



Život s Ježíšem je neustálé cestování. Je to o tom, že jsi neustále naladěn.
Náboženství tě ke krokům nevyzve. Náboženství je spokojené, když se nic nemění a je to v klidu.
Jenže my jsme lidé víry a nenásledujeme náboženství, ale Krista. Tu cestu. A po cestě se jde.
Bůh prohlíží celou zemi, kde najde ochotné srdce. A Boží oči si tě najdou, neboj. To není náhoda, když ti Bůh něco řekne.
On nepouští povolání tak nějak na zem a na koho padne, ten má to štěstí. On hledá každé ochotné srdce a jakmile ti Bůh něco řekne, zahoří to v tobě.



Tys řekl Bohu „Jsi můj Pán“ a ne až tě budu potřebovat, ale já jsem tu, kdybys mě potřeboval. A když k tobě Bůh promluví, očekává, že s tím něco konkrétního uděláš.
A třeba to máš udělat až za 3 roky, to neznamená, že máš prázdniny, ale máš se na to povolání připravit už teď. Uč se hrát na nástroj, studuj Boží slovo... Proč myslíš, že ti to Bůh řekl dřív než se to má stát?

Připrav se na to, že když už se rozhodneš a začneš, v průběhu se určitě vynoří opozice, problémy, něco, co tě bude chtít zastavit. Ale pokud vytrváš až do konce, budeš zachráněn.





I kdybys zůstal po svém znovuzrození zakonzervován a nic nedělal, pořád budeš zachráněn. Není to o zásluhách. Ale Bůh s tebou počítá. Že k němu přivedeš někoho dalšího. Že složíš píseň, která Ho oslaví. Že namaluješ obraz, který pohne lidská srdce k Němu... Nejsme tu jen abychom přežili.
Naslouchat > poslouchat > dokončit.
Luk 23:39-43
Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, se mu vysmíval: „Když jsi Mesiáš, zachraň sebe i nás!“ Ten druhý ho však okřikl: „To se ani Boha nebojíš? Máš stejný trest jako on, ale my dostáváme spravedlivou odplatu za své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!“ Potom řekl Ježíšovi: „Vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“ Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.“



My tu něco děláme proto, že máme něco změnit.
Nestrav svůj život tím, že budeš myslet na nemožné. Vydej se i k nemožným věcem, Bůh dělá nemožné a tebe si k tomu použije.



No...rozhodně máme nad čím přemýšlet.
Poté Kája vyzval starší církve, Fandu a Jozefa, aby k němu přišli.
"Chtěl bych se teď spolu s vámi modlit za tuhle církev, za Petra..."



Měla jsem až mrazení, když se ti tři muži modlili. V takové moci, důstojnosti...inu, starší církve. Sloupy, které tento místní sbor drží na svých bedrech, to už se nějak projevit musí.
Díky Bohu, že tu jsou!