Křesťanská církev Cesta života

Červnový holčičí víkend III

Tentokrát Holčičí víkend proběhl pro krumlovská děvčata v Kájově u Štrbků. Lenka s manželem nám poskytli celý svůj domeček, Bůh jim za to mocně požehnej. Pepa se s námi zapojil dokonce i do přípravných modliteb. Je skvělé, když se za holčičí akci modlí muž! Je v tom taková autorita! Pepa potom v pátek večer obětavě sbalil kluky a ochotně nám uvolnili domeček na celý víkend, takže dodatečně chlapcům děkujeme :-)



Na tomto víkendu se nás sešlo celkem 8! Pět děvčat, já, Lenka a Bůh nám poslal místo kuchařky Evči Šárku, která se zhostila vaření i chválení. Evča nám dělala modlitební podporu na dálku. Opět jsme probíraly témata čistoty jako mysl, vztahy, filmy, slova, oblékání apod. Bůh nám trošku zasáhl do programu, takže jsme reagovaly improvizačně. Místo plánované procházky byla vhledem k velkému horku zmrzlina v místní cukrárně a koupačka v rybníku se vším všudy - tedy i s oblečením :-) 





Velkým svědectvím pro mě bylo i to, když jsme probíraly téma hudba, jedna z holčin nám doporučila píseň, která se jmenuje Modlitba matky (více na https://www.youtube.com/watch?v=jIgvBYwu8pM). Když jsme si jí pouštěly, myslím, že jsme všechny zadržovaly slzy.

Jeden blok programu jsme musely úplně vypustit, ale Rande s Bohem tedy stálo za to. Bylo tentokrát dost světlo, tak jsme místo svíček použily šátky, do kterých jsme se zahalily, každá jsme si našla klidné místečko v domě, kde jsme mohly být o samotě a jen tak jsme prostě odpočívaly v Boží přítomnosti. Pak jsme se společně setkaly a sdílely se o tom, co nám Bůh řekl nebo co jsme prožily. V ten moment začal Duch svatý jednat. Nechápu, jak to dělá, ale vždycky přijde tak, jak to člověk nečeká. Zdá se, že se opravdu naplňovala Boží vůle a ne ta naše.







Sobotu večer jsme ukončily uctívací diskotékou v obýváku, kde mě po hopsání začalo bolet zápěstí na obou rukou. V neděli ráno, při chvalách na bohoslužbách v Krumlově jsem měla zdvižené dlaně a něco mi z nich odcházelo. Pak jsem zjistila, že mě Bůh v tu chvíli od bolesti zápěstí uzdravil. 

Holky napsaly:
Byla jsem strašně ráda, že ke mně mluvil Bůh, když jsem byla sama v pokoji
Cítila jsem Ducha Svatého jako nikdy před tím 
Spoustu nového jsem se dozvěděla z témat, ale hlavně to, že to nemáme s Bohem vzdávat a když nás něco trápí promluvit si s ním

Lenka napsala:
Mě osobně se to líbilo moc. Verča měla všechno úžasně připravené, a tak během dopoledne vysvětlovala holkám pomocí srdíčka různá aktuální témata. Postupně se mluvilo o hudbě, oblékání, depresích, sektách, sebepřijetí,...  Protože bylo horko, přesunuly jsme promítání filmu až na pozdní odpoledne, po koupání a návštěvě cukrárny. Večer na rande s Bohem jsme od Verči dostaly velký šátek, do kterého jsme se krásně zabalily. Šla jsem do své modlitební komůrky a On mě poctil svojí přítomností. Bylo to něco vzácného a drahého v mém životě. Bůh mi dal slovo pro nás všechny. On proměňoval můj život během minulých pěti let, aby se On mohl oslavit na mém životě. On mě potěšoval v každé těžké situaci, On mi dával naději do budoucna a On nás přivedl na toto místo a On poslal Ducha svatého, aby tu byl s námi. Když jsme se všichni vrátily do obýváku, začalo se dít něco, co si nikdo z nás nemohl naplánovat dopředu. Verča řekla každé z nás slovo od Boha, pak se za nás modlila a holčičky objímala a všechny jsme brečely. Duch svatý se dotýkal našich srdcí. Večer jsme si zapálily prskavky a od Silvestra zapomenutý ohňostroj a asi až do půlnoci jsme si pouštěly křesťanské písně a tančily jsme a chválily Ho. Při vzpomínce na tyto chvíle se mi objeví blažený úsměv na tváři a vděčnost v srdci, že jsem dostala tu milost, něco takového zažít. Je to pro mě opravdu velký zázrak, vzhledem k tomu, jak dlouho jsem se bránila být ženou.

Na závěr vzkaz pro rodiče: Máte úžasné, vnímavé a citlivé dcery, vnímají Boha mnohem více, než si dokážete představit, protože jsou to Královské dcery - napojené přímo na nebeského Krále, který je k sobě svojí láskou připoutal, jen v čase pochybností někdy zapomenou, kým jsou. Připomínejte jim to, že jsou Bohem milované a vzácné, ať budou kdekoliv (a budou se tvářit jakkoliv :-))

To, kdy a jak proběhl úplně první holčičí víkend se dozvíte v dalším vyprávění :-)
Verča