Křesťanská církev Cesta života

Modlitby 2008

Skončil jeden rok a rozběhl se nový. A my jsme sčítali, bilancovali, vzpomínali. Vše nové, co začíná, by mělo začínat modlitbou.



A začal náš nový rok modlitbou nebo chválou?

V listu Jakuba 5/13 se píše: Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu. Přijdou-li těžkosti, zlé časy, nemoci, máme možnost se modlit. Nemusíme sedět jenom s hlavou v dlaních, máme privilegium se modlit a velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. Jakub 5/16 b) No řekněte, není to úžasné?

O takovouto příležitost bychom se neměli váhat podělit s ostatními. Jen by se z modlitby neměl stát automat. Vhodíš modlitbu a vypadne ti naplněná tvoje potřeba nebo splněné přání. Máme se modlit ve jménu Ježíše. A opět, neberme to jako kouzelnou formulku, ale zamyšlení, jestli by se takto Ježíš modlil.

Na podzim jsme v církvi zažili modlitební zápas za nemocné. Bojovali jsme, sjednotili se na modlitbě a nebylo nám lhostejné, co se děje s našimi blízkými. Stále slyším slova z úst bratra staršího, že vidí, jak hasíme požáry. A myslím, že pro nás nastal čas, kdy bychom měli zůstat v takovém zápalu boje dál.

Jsme připraveni na modlitební zápas?

Nebo nás vyburcuje jen zjevná potřeba našich blízkých. Používat modlitby jen na hašení problémů by bylo opravdu málo. V Kazateli ve 3. kapitole se píše o tom, že všechno má svůj čas. Když si tento úsek přečtete pozorně, nikde se tam nepíše, že by byl čas na modlitbu. Modlit se máme vytrvale a neustále (Kol. 4/2). Využijme situaci k modlitbě, i když se okolo nás nic zjevně neděje. Uvědomme si, že celý svět leží v tom zlém, a nezapomínejme „ve skříni“ naší mysli vyleštěnou Boží zbroj. Mějme ji připravenou ve dne i v noci, jak se o ní píše v Efezským 6/10-17.

Jestli se máme podobat Ježíši, pak by měla být modlitba součástí našeho života. Ježíš prosil i za nás, když jsme ještě nebyli na světě: Jan 17/20-26 Neprosím však jen za ně (za učedníky), ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří – to byly modlitby za nás. Díky Bože. Možná ani my nevíme, kolik lidí se přimlouvalo za nás, než jsme přijali Ježíše do našeho srdce.
Modlíme se za rodiny, ale jak myslíme na modlitbách na naše sousedy, spolupracovníky…?

V těch dnech se stalo, že (Ježíš) vystoupil na horu, aby se modlil, a strávil celou noc v modlitbě k Bohu. Lukáš 6/12…pak si ustanovil učedníky…

Modlíme se celou noc před tím, než začneme novou práci?

I Ježíš předkládal Bohu svůj život a své rozhodování. Pokud máme pocit, že danou věc zvládneme sami a nepotřebujeme se modlit, jsme na cestě k prohře. Pokořujme se před Bohem, vezměme na vědomí Boží svrchovanost a plně se mu vydejme, ať jsme lid, který se nazývá Božím jménem, pokořme se, modleme se, vyhledávejme Boha a odvraťme se od svých zlých cest. Tehdy nás Bůh vyslyší z nebes, odpustí nám naše hříchy a uzdraví zemi. (2. Par. 7/14)

Modlíme se i sami za sebe?

Někdy se může stát, že předkládáme prosby za všechny okolo nás, ale na sebe zapomínáme. Jak potom můžeme obstát v duchovním boji? Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé.' Mat 26/41, Mar 14/38, Luk 22/40. O svoje tělo, ducha i duši se musíme starat. 1. Tes 5/23 Sám Bůh pokoje nechť vás cele posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo bez úrazu a poskvrny do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

Vstupujme tedy do každého nového dne s touhou po modlitbě. Buďme šípem, který je v Božím toulci a nechme se použít. Pak budeme moci s Duchem svatým jít životem v Boží vůli a nemineme to, co pro nás Bůh má.