Křesťanská církev Cesta života

Jihočeská Velikonoční konference – čtvrtek a pátek 20.-21.3.

Zatímco pro návštěvníky vypukne konference v pátek od 19:00 hodin, pro služebníky
začíná už ve čtvrtek. Je třeba sbalit krumlovskou a budějovickou aparaturu, světla a všechno, co k tomu patří, a přestěhovat na „konferenční místo“ - kam jinam, než do „Bobíka“.



Vystěhovat ze sálu stoly, nastěhovat aparaturu, natahat kabely, nazvučit sál, seřadit židličky, vyzdobit dekorací, připravit recepci, naplnit kafetérii dobrotama a balíkama pití, připravit wc a odpadkové koše... zkrátka spousta nezbytných příprav a úprav, aby se tu návštěvníci konference cítili opravdu dobře.



Vysílačky jsou v plném poudu, takže služebníci nemusí běhat z patra do přízemí a zpět (jsou neustále na drátě), když se potřebují na něco zeptat. V pátek odpoledne je v podstatě vše hotovo. A nutno podotknout, že to tu vypadá fakt moc pěkně a připraveně.



Tak co nám brání začít?...

Pátek 21.3.2008
Je krátce po 19. hodině a krumlovská chvála už stojí připravena na pódiu. Čeká nás úvodní shromáždění konference pod názvem „Pokoření k Božímu povýšení“.
Petr Petrášek nás vítá a společně zahajujeme Jihočeskou VELIKONOČNÍ KONFERENCI modlitbou.
Vedoucí chválícího týmu sáhne do strun a už celý sál (asi 90 osob) ve svižném tempu chválí Pána.



Chceme-li si z konference odnést nejen duševní zážitky, ale i trvalou změnu, je důležité vkročit do těchto oslav s „čistým štítem“ a připraveni.

A o čem bylo první Petrovo kázání? Čtěte dál v mých poznámkách, které jsem stačila zachytit na papír (nebo si záznam můžete v nejbližší době poslechnout na těchto stránkách).



POKOŘENÍ K BOŽÍMU POVÝŠENÍ (Petr Petrášek)
Kázání motivující k posvěcení života + čas pokoření, ve kterém byl dán prostor i pro modlitby kazatele s těmi, kteří měli potřebu své hříchy vyznat.

1 Korintským 5:7-8 Vyčistěte tedy starý kvas, abyste byli novým těstem, poněvadž jste nekvašení. Vždyť přece byl za nás obětován náš velikonoční Beránek, Kristus! Proto slavme svátek ne se starým kvasem, ani s kvasem špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy.

Máme důvod k oslavě. Slavme svátek té slavné oběti za nás.
Každý člověk má cenu Kristova života. On miluje i tvé nepřátele. I jejich hřích vzal na sebe. To je poselství těchto svátků. Ne legenda. Skutečnost.
Kdo může říct, že je bez viny? A proto začínáme POSVĚCENÍM. Měli bychom přijít k Bohu a slavit „bez kvasu“.

Jak. 4:5-10 Anebo si myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Duch, jenž se v nás usídlil, dychtí až k žárlivosti. Milost, kterou dává, je však ještě větší. Proto říká: "Bůh se staví proti pyšným, pokorným však dává milost." Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se Bohu a přiblíží se vám. Umyjte své ruce, hříšníci, a očistěte svá srdce, vy, kdo máte rozdvojenou mysl. Dejte se do bědování, truchlete a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. Pokořte se před Pánovou tváří a povýší vás.

Když se rodí nový život, bývá to spojeno s bolestí. Někdy musí dojít i na slzy.
Bůh stojí u dveří srdce křesťana a čeká, až Mu otevře. Chce s ním být. Stojí o tvou společnost. Miluje tě a touží po vztahu s tebou.

Věřící člověk v Ježíše věří, ale učedník jde po Jeho cestě a reaguje na to, co po něm chce. Bůh tě zná. Miluje tě takového, jaký jsi => nemusíš se snažit Ho nějak okouzlit. Jeho lásku si nemusíš získávat. Už ji máš!!!

Bůh není překvapen z tvého selhání, zná tě. Chce ti pomoct a vysvobodit z problémů. Nezavírej před nimi oči. Pros Boha za vedení a zdar k vyřešení.
On je s tebou i v údolí stínu smrti. Věci se můžou změnit k lepšímu. Využijme tu milost.

Pokud jsi na cestě hříchu, nemysli si „to bude dobré“. Nebude. Hřešíš. Nežij v omylu. Neumlčuj svoje svědomí, když to nebudeš řešit, budeš hřešit.

1. Jan 2:1-2 Synáčkové moji, toto vám píši, abyste nezhřešili. A kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého. A on je oběť slitování za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za celý svět.

Být v Kristu neznamená ztratit svobodu a přestat myslet. Čím blíž jsi Bohu, tím víc jsi vystaven svobodnému rozhodnutí. V Jeho blízkosti prožiješ svobodu bytí.

1. Jan 1:8-9 Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Vyznáváme-li však své hříchy, Bůh je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy a očistil nás od veškeré nepravosti.

Jestli vezmeme zodpovědnost za své hříchy, bez výmluv, Bůh nám odpustí. Pokání není církevní strašidlo. Pokání je změna života. Obrácení se od cesty k záhubě na cestu k životu.



Velikost Boží lásky k nám je větší než bolest, kterou mu způsobujeme svým hříchem.

Řím. 5:8-10 Bůh však dokazuje svou lásku k nám, neboť když jsme ještě byli hříšníci, Kristus zemřel za nás. Když jsme tedy nyní ospravedlněni jeho krví, budeme potom mnohem spíše skrze něho zachráněni před hněvem. Neboť jestliže, když jsme ještě byli nepřátelé, byli jsme s Bohem smířeni skrze smrt jeho Syna, mnohem spíše, když jsme již smířeni, budeme zachráněni jeho životem.

On to s tebou nevzdává. Nevzdávej to se sebou ani ty sám. „Ale už v tom padám 5 měsíců!“ Nevzdávej to. On tě chce dovést až do cíle. K vítězství. „Může mě vůbec ještě milovat?“

Myslíš, že když tě Bůh miloval už jako hříšníka, když jsi na něho kašlal, přestane tě milovat teď, když ses k Němu obrátil? On tě povede krok za krokem, rok za rokem... a dovede tě do zdárného konce.

Trpělivost. Vytrvalost. Nevzdávej ten běh. Všechno má svůj čas. Nemůžeš nic urychlit, jen zpomalit.

Je důležité si odpouštět. Druhým i sobě. Jestli nám Bůh odpouští, tak my sobě navzájem to taky dokážeme. Odpuštění může uvolnit sevření, ale i fyzické nemoci. Bůh ti nabízi dar. Dar odpuštění. Je na tobě, jestli si ho vezmeš a odpuštění prožiješ.

- - - - -
A nastal čas aplikovat slyšené slovo na svůj vlastní život. Petr ještě přečetl verš z Jakuba 5:15 (Modlitba víry uzdraví nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte jedni druhým svá provinění a modlete se jedni za druhé, abyste byli uzdraveni. Vroucí modlitba spravedlivého zmůže mnoho) a dal možnost lidem, kteří mají potřebu vyznat svůj hřích před druhým. Několik lidí pomalu přišlo ke kazatelně a před Petrem vyznalo svůj hřích. Ten se za ně poté pomodlil a my ostatní jsme zatím chválili Pána, který se dotýkal i našich životů.
Perfektní začátek konference. Už teď se všichni těšíme na zítra.

- zdes -