Křesťanská církev Cesta života

Jihočeská Velikonoční konference – sobota 22.3. ve 14:00 hod.

Jdu se ještě podívat dolů do recepce, kde můj manžel v notebooku připravuje animace na večerní evangelizaci. Zatímco nahoře v sále už lidé chválí a užívají si začátek odpoledního shromáždění, tady dole se míhá paní recepční, tatínek s kočárkem a vysílačkou u pasu, úklidová četa... Kdybych sem nezašla, ani bych nevěděla, jak perfektně služebníci fungují a slouží tak návštěvníkům za cenu absence na shromáždění. Naštěstí je jich letos poměrně dost a tak se mohou vystřídat.

Manžel bude muset tohle shromáždění oželet, animace zaberou víc času než se zdálo. Ale zase to bude mít svůj efekt a tak to dělá rád.

Je úžasné, že ani rodiče s dětmi si nemusí dělat starosti. Pokud máte s sebou své ratolesti, můžete je svěřit těm nejpovolanějším, se kterými se rozhodně nudit nebudou.



Tak já zase běžím zpátky nahoru a (abych nerušila) netradičně stojím při chvále vzadu. Brzy zjišťuji, že je to pro mě moc nevhodné místo. Každý probíhající služebník bere mou pozornost a já se nedokážu tak nějak dostat do toho správného proudu.

Nedá se svítit, musím jít blíž. Druhá řada je tak akorát. :)

A je to znát. Už za chviličku se „poddávám“ vedení krumlovské chvály. Mezitím se Petr blíží ke kazatelně. A tady jsou další moje poznámky.



14:00 hodin
BŮH MILOSRDENSTVÍ (Petr Petrášek)
(Biblické vyučování o Božím milosrdenství, které dává životní naději každému ztracenému člověku.)

Žalmy 115:15-16 Jste Hospodinovi požehnaní; on učinil nebesa i zemi. Nebesa, ta patří Hospodinu, zemi dal však lidem.

Bůh dal lidem zemi a svobodu. A co s tím udělali?

Římanům 3:9-18 Co tedy? Máme nějakou přednost? Vůbec ne; vždyť jsme již dříve obvinili jak Židy, tak Řeky, že jsou všichni pod hříchem, jak je napsáno: "Není spravedlivého, není ani jednoho. Není, kdo by rozuměl, není, kdo by hledal Boha. Všichni se odchýlili, společně se stali neužitečnými; není, kdo by konal dobro, není ani jeden.Jejich hrdlo je otevřený hrob, svými jazyky podváděli. Pod jejich rty je hadí jed. Jejich ústa jsou plná zlořečení a hořkosti. Jejich nohy jsou rychlé k prolití krve; zkáza a bída je na jejich cestách a cestu pokoje nepoznali. Před jejich očima není Boží bázně."

Lidé Bohu vyčítají to, co se na světě děje => ale kdo za to skutečně může? Kdyby nás Bůh nechal tak, jak jsme, dá se předpokládat, že už nejsme. Lidstvo se rozhodně nevyvíjí k dokonalosti. Ale Bůh nás nechce nechat napospas našim vinám.

Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh totiž neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.

Bůh je svatý a nemůže slevit ze své spravedlnosti. Ale snaží se o to (kam jen až může zajít), aby každý člověk došel záchrany.

Tak kdo ti dal právo soudit Boha a svalovat na Něho vinu?
Jemu na nás záleží.

Ef. 2:1-6 A vzkřísil i vás, mrtvé v proviněních a hříších, v nichž jste kdysi chodili podle běhu tohoto světa, podle mocného vládce ovzduší, toho ducha, který nyní působí v synech neposlušnosti, mezi nimiž jsme také my všichni kdysi žili v žádostech svého těla, když jsme dělali to, co chtělo tělo a mysl, a byli jsme přirozeností dětmi hněvu tak jako ostatní. Ale Bůh, který je bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou si nás zamiloval, obživil spolu s Kristem i nás, mrtvé v proviněních - jste spaseni milostí - a spolu s ním vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši...

Být v Kristu znamená jít někdy proti proudu. Ne všichni tě budou milovat. Nejsme dokonalí, ale Bůh nám chce pomoct. Cítí k nám lásku, kterou už dokázal na svém Synu.

Jer. 31:3 Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin. I však milováním věčným miluji tě, pročež ustavičně činím tobě milosrdenství.

Milováním věčným => to je důvod, proč se stále smilovává.

„Jsem křesťan, stanou se mi těžké věci, když žiju na světě?“ Ano. Bůh nám nezaslíbil snadný život. Ale On včas přichází a vytrhuje! Občas přemýšlím nad Jeho časy. Jeho „včas“ bývá pro nás často „na poslední chvíli“. Ale vždycky přijde včas.

1. Kor. 10:12 Proto ať ten, kdo se domnívá, že stojí, dá pozor, aby nepadl. Nezachvátilo vás jiné pokušení než lidské. Ale věrný je Bůh, který vás nenechá pokoušet nad vaše možnosti, ale způsobí se zkouškou také východisko, abyste ji mohli unést.

V životě nejdeš stále jen po rovince. Někdy musíš vyjít na vrchol, abys měl nadhled. A naproti tobě je další vrchol, ještě vyšší. Slavnější. Ale nedostaneš se k němu vzdušnou čarou. Musíš sejít dolů, jít údolím a vystoupit zase nahoru.



I v těžké chvíli tvého života tě Ježíš nenechá pokoušet nad tvé možnosti. Každé „údolí“ v tobě zanechá „cit“. Buď hořkost nebo soucit s druhými (kteří prošli tím samým údolím). Mnoho zla zakoušíme i tím, že někdo jiný udělal chybu => i přesto Bohu důvěřuj, že tě pozvedne a nenechá trápit nad tvoje možnosti.

Mat. 7:7 "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když ho poprosí o chléb? A když poprosí o rybu, dá mu snad hada? Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím více váš Otec, který je v nebesích, dá dobré věci těm, kdo ho prosí?"

Otec nás miluje, proto nám dává dobré dary. Určitě miluješ své děti, a přestože v porovnání s Bohem jsi „zlý“, svým dětem neublížíš, nebudeš je týrat hlady... Proč by to tedy dělal milující Otec, který je jen dobrý?

Jak. 1:17 Každý dobrý dar a každé dokonalé obdarování je shůry a přichází od Otce světel, u něhož není žádná proměna a ani stín posunu.

Tvůj Táta v nebesích tě má rád. Zakusíš vítězství ve svém životě, protože Táta tě má rád. Netěší Ho tvoje bolest. Chce tě zachránit a vysvobodit.

Správná životní cesta

Jan 14:6 Ježíš mu řekl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

S Bohem se můžeš setkat jen na jediné cestě – ta cesta je Ježíš. On přišel jako člověk na tuhle zem, vyšlapal nám cestu a v Jeho šlépějích máme jít. Jen tahle cesta vede k Bohu.

Předložil ti život nebo smrt, požehnání nebo prokletí. (Deuter. 28.kap.) Je na tobě, co si vybereš. Bůh dal cestu. Dal ti svobodu po ní jít nebo nejít (ale následky jsou na tobě).

Bůh se chce raději smilovat než soudit.

- - - - -


A to je právě veliká příležitost pro ty, kdo jsou pozvaní na dnešní večer.


- zdes -