Křesťanská církev Cesta života

Sedm vrcholů společnosti

Tady v jižních Čechách znáte kopce.
Je to sedm důležitých vrcholů, které kdo obsadí, má ve společnosti vliv.


Hitler...měl vliv na byznys, rodinu, měl pod kontrolou vzdělání, nechal si žehnat od církve – i ta s ním šla. Byl ve vládě. Goebbels a všichni, kdo měli na starost propagandu, měli pod kontrolou média, umění a zábavu.



Po něm nastoupil komunismus a stejně tak obsadil všech 7 vrcholů. Obsadili podnikání, znárodnění, měli vliv na rodinu, jesle...vzdělání, církev s nimi spolupracovala, převzali vládu, média, umění atd. Vemte si, kolik jen umělců v naší zemi muselo odejít, protože nechtěli spolupracovat.


Podívejme se na to z toho křesťanského hlediska. Jsem přesvědčen o tom, že pokud křesťanské principy přijdou do každé z těch oblastí, o kterých tu mluvíme, naše společnost bude transformována a bude proměněná.
Nemáme teď dost času, ale sami studujte a hledejte v Bibli. Já věřím, že tohle je přesně to, k čemu nás Pán povolává v poslední době. Aby církev zvětšila své uvažování.
Abychom nepřemýšleli tak, že se máme scházet ve svých modlitebnách, modlili se a zakoušeli duchovní dary, měli své charizmatické nebo evangelikální bohoslužby, které jsou pro nás.
Jeden příklad. Byli jsme s manželkou na divadelním představení. Byla to hra podle knihy pana Sedláčka „Ekonomie dobra a zla“.



A před zaplněnou scénou ND dva nevěřící herci z Brna hráli tuto hru. Bylo to hezky udělané. Ale to, z čeho jsem byl unešen, bylo, že před pěti nebo osmi sty lidí se mluvilo o Bohu ve vší vážnosti. Četlo se tam písmo. Bůh byl představen jako někdo, kdo žije a s kým se počítá.



Já nejsem zvyklý, aby se v divadle mluvilo o Bohu bez legrace. Aby se braly příběhy z Bible a mluvilo se o ekonomii na základě Božích principů. A to je to, že někdo má vliv. Někdo, kdo považuje osobní víru v Ježíše Krista za něco důležitého, se dostal někam výš, než ostatní. Možná se nedostal na vrchol, ale dostal se na tu horu médií nebo zábavy a najednou prezentuje Boha této společnosti jako něco normálního.
Věřím, že to je něco, k čemu nás Bůh volá. Abychom přemýšleli o hudbě a umění jinak, než jenom tak, že budeme mít dobré kapely, které nám budou hrát chvály.




A v tom jako křesťané musíme rozšířit svoje myšlení. Většinou jsme jen úzce zaměření.



Já věřím, že toto Izaiášovo proroctví mluví i o tomhle. Že v posledních dnech bude hora Hospodinova nad všemi horami, a všechny hory společnosti k ní půjdou a budou říkat: „Učte nás, dejte nám odpověď.“



A pomaličku se to děje. Podnikatelé otevírají Bibli, protože jejich principy selhaly. Rodina – vyzkoušelo se mnoho modelů. V poslední době vychází knihy velmi kvalitní, o rodině, o vztazích o sexu... a ty knihy nenapsal ani pan Plzák ani Radim Uzel, napsali je křesťané. A získávají na popularitě, lidé je čtou, učí se. Lidé se dívají do Bible, protože všechno ostatní zklamalo.
Vzdělání...stále častěji si vedení škol zve do svých školních rad křesťany, aby jim poradili a pomohli. Dveře se otevírají.
Já nejsem jediný, kdo káže podobné kázání. V církvích povstávají lidé, kteří vědí – musíme jít dál do těch oblastí.



Satan si dosadil své démony, svou vládu, svou autoritu na různá místa a je třeba, aby z církve zazněl hlas. Do všech těchto oblastí.
Pokud chceme vidět, jak Boží království přichází, pokud myslíme vážně modlitbu „Otče náš“, ...přijď Tvé království a staň se Tvoje vůle jako je v nebi, tak i tady na zemi, věřím, že to nepůjde jiným modelem, než vidíte tady.



Církev není to místo, kde máme být solí a světlem. Je to místo, kde načerpáme.
Protože se to ještě úplně neděje, reformace nedošla ještě tak daleko, tedy vidíme, že v byznysu je korupce, podvody. V rodinách vidíme rozvody, potraty, homosexualita. Ve vzdělání je ateismus, východní náboženství, sexuální výchova z níž jsme nešťastní, antisemitismus... Ve vládě je korupce. V médií je šířena nemravnost, lži a podvody. V umění je sexuální nečistota – nemůžete se skoro dívat na film, který by neměl mimomanželskou zápletku. Nevěra se stala normální. Všechno se to valí, my s tím nejsme spokojení, kritizujeme to, poukazujeme na špinavý svět, ale jsme uzavřeni za zdmi církve.



Tady jsem to vyznačil tím červeným rámečkem. Říkáme si – tady budeme v bezpečí, tady nám bude fajn. Zakládáme si své školy, své skupiny, své akce...a to je dobré. Je to dobré do té míry, dokud tomu nebráníme jít dál, aby to překročilo naše hranice.



Když ten koncept pochopíme a přijmeme do svého života, pak věřím, že budeme schopni jít dál a proměnit naše města. Jižní Čechy. Náš národ. Evangelizaci můžeme začít vnímat v širším měřítku.
Evangelizace není jen o tom, že někam přijdu a kážu Ježíše tím konfrontačním způsobem, že Ho prezentuji. Když přijdu na úřad a budu tam mít možnost ovlivňovat věci ve městě, tím také přináším Boží království. Jinak, ale přináším.
Když máš možnost být podnikatelem, a jsi úspěšný, můžeš do této sféry přinášet nové věci.
Nebo ti dá Bůh milost vystudovat ekonomii jako pan Sedláček, který se stal jedním z nejuznávanějších ekonomů, a dnes má vliv na místech, o jakých se ti ani nezdálo. V tu chvíli je církev jinak vnímána než jen jako nějaká sekta, schovaná v budově.
Svět má možnost se nás ptát. Žijeme ve společnosti. Církev má mít vliv na byznys, rodinu, vzdělání, má být ve vládě, v médiích – byť aspoň v těch místních, zatím, a máme mít vliv na umění a zábavu – na to, jak se baví děti. A skrze to budeme mít lepší možnost pomáhat těm, kdo pomoct potřebují. Neříkám, abychom nepomáhali chudým a nemocným. My to máme dělat ještě víc a s větší vervou. Ale pokud budeme mít širší vliv, budeme moct pomáhat mnohem lépe.

A jak můžeme pomáhat těm, kdo už mají nějaké pozice? Modleme se za podnikatele, ať jsou úspěšní. Ne proto, že bude větší příliv desátků, ale právě proto, aby měli vliv ve společnosti. Aby mohl ukázat, že se dá podnikat bez korupce, se štědrým duchem, na biblických základech. Můžeme se modlit za učitele, aby z nich byli ředitelé, aby byli v městských komisích, aby ten vliv mohl narůstat a rozšiřovat se. Za lidi, kteří chtějí dobře dělat divadlo, hudbu... Potřebujeme rozšířit ten úhel. Vnímat věci v širším kontextu.
Pán Bůh nás povolává v naší generaci změnit tento národ. Ptám se sám sebe – jak můj život ovlivní těch 18-20 milionů Čechů, které za svůj život potkám?
Bůh nás někam zasadil, postavil, a dal nám zodpovědnost, abychom něco posunuli dál.

A přeji vám, aby Jihočeský kraj byl tímto způsobem ovlivněn.
Povzbuzuji vás, abychom se nemodlili jen za církev, ale i za těch dalších šest vrcholů, aby byly ovlivněny Boží pravdou a pravdou Božího království.

Více o MOKONU 2011 zde >>>